Svobodné zednářství a jeho ideály

Svobodné zednářství je nezávislý zasvěcovací řád, kolem kterého během staletí vznikla celá řada mýtů, polopravd i lží. Zřejmě to bylo dáno tím, že šlo o tajné společenství, kterému se přisuzovalo cokoli (včetně černé magie, spolčení s ďáblem, snaha o světovládu atd. atd.) Pravdou je, že jde o řád diskrétní, což souvisí s historickou tradicí a v dobách minulých i se zjevným pronásledováním svobodných zednářů.

Svobodní zednáři se hlásí ke kultuře starověkého Egypta, k Bibli, k stavitelům gotických katedrál (od nich převzali zednáři celou řadu nejrůznějších symbolů), konec konců i k pronásledovanému templářskému řádu. Nejsou nevěřící, protože Boha nazývají Velikým architektem Všehomíra bez ohledu na nejrůznější náboženské sekty, hnutí i církve. Bůh je jen jeden a pro všechny.

Svobodní zednáři věří ve zdokonalování lidstva a bratrství lidí na celém světě.Začínají  především sami u sebe. Celý život by měli usilovat o zlepšení svého charakteru, zbavovat se špatných vlastností, pečovat o svůj duševní růst, pomáhat druhým, zkrátka jednat tak, aby lidé v jejich okolí mohli říci, že je to dobrý člověk, aniž by tušili, že jde o zednáře. Ne všichni svobodní zednáři odpovídají ideálu, jsou lidmi jako všichni ostatní, ale cesta k dokonalosti je jim otevřena.

 

Z historie

Svobodné zednářství vychází ze středověkých kamenických cechů, jejichž tajemství stavby bylo předáváno z generace na generaci. Postupně se z čistě odborné profese vyvinulo zednářství spekulativní, až se roku 1717 spojili v Londýně čtyři zednářské lóže a vytvořily Velkou anglickou lóži. Během let se zednářství šířilo po Evropě i v USA.

U nás založil v Praze lóži U tří hvězd hrabě Antonín Špork roku 1726. Pak už se zakládání lóži postupně šířilo po celé naší zemi. Jedna z nejstarších lóží, Pythagoras, vznikla roku 1785 v Opavě. Po první světové válce, roku 1919, vznikly v Praze lóže J.A.Komenský a Národ, které téhož roku vytvořily Velkou lóži československou v čele s velmistrem J.S.Macharem. Roku 1925 vznikla Velká národní lóže Československá, v jejímž čele stál Jaroslav Kvapil. Těsně před druhou světovou válkou se zednáři v naší zemi rozešli. V letech 1947 až 1951 čeští zednáři svou činnost obnovili, ale byli tak ostře sledováni, že sami svou činnost ukončili. V listopadu 1989 zůstalo celkem 28 českých svobodných zednářů. Totalitní režimy svobodnému zednářství nepřály. České zednářství zahájilo znovu svou činnost 17.11.1990 v Praze.